mix analogových fotografií
sedm filmů, jeden dlouhý rok
ke každé se váže příběh
stále to není konec
1_01/23
– „prosím vás…“
– „ne, sorry, nemáme ani cigarety, ani zapalovač,“ uslyšel jsem jako odpověď.
„to vypadám jako někdo, kdo žebrá o věci?“ řekl jsem si.
– „to ne, to nechcu. jen jsem vás chtěl vyfotit, protože máte hodně dobrý styl.“
– „ajo, to jo, samozřejmě!“
takhle vznikla má úplně první fotka na analog. mystic 2023.
1_08/23
menší festivalové léto. coal. nové známosti, nové zážitky, nové vše.
1_11/23
po dvou protančených nocích šestihodinová protančená cesta vlakem. tančit u záchodů v milovaném čd mělo své kouzlo.
1_12/23
srpen, zataženo, déšť, zima, posezení na náplavce s lidmi, kteří dřív byli důležitou součástí mého života.
změna je život.
2_01/23
amerika v praze. říká brňák v praze. člověk, který ukázal pravdu amerického snu.
2_03/23
pražské metro. ty tvary mají něco do sebe. kolikrát štve, jak moc pomalé ty eskalátory jsou, ale aspoň mám čas se kouknout na vše, co tam je a není.
2_21/23
ta vzácná situace, kdy je v praze viděn sníh. ty krásné zvuky křupajícího pod nohama sněhu. to ticho, kdy se člověk zaposlouchá do padajícího z nebe sněhu. bylo to dobré období.
2_22/23
chudák lucky. tak nevinný pohled při tak nevinném vykonávání své potřeby. ale zachytit jsem to musel. obzvlášť proto, že během jiných chvil moc nevinný není.
2_38/23
budapešť.
bylo těch fotek víc, ale to by bylo moc stereotypní dávat sem jenom architekturu, jelikož se do toho města jelo hlavně kvůli ní. jen krásný brutalistický budapest marriott hotel.
3_04/23
černá a červená – má oblíbená barevná kombinace. jenom vím, že to byla premiéra nějakého dalšího celkem trapného českého filmu, na který jsem dostal lístky zdarma. ale tak darovanému koni, že? hlavně že se kateřina mohla předvést v celé své dominanci.
3_08/23
kukurica. hviezda. ubytovací zařízení ozbrojených sil slovenské republiky. říkej tomu, jak chceš. jednoduše nádherná budova. jen se podívej na ty barvy oken.
3_27/23
slovenský rozhlas. jedna z věcí, kvůli které jsem si udělal výlet do bratislavy. obdivoval jsem tuhle nádheru ze všech úhlů.
3_20/23
bratislavská atmosféra. výlet sám se sebou. výlet sám pro sebe. tohle ale bylo stylové.
3_33/23
ufo.
ty křivky mě nadchly z každého úhlu, ze kterého jsem se na tuto architektonickou nádheru koukal.
3_39/23
ema.
mohu s jistotou říci, že to je nejlepší baristka/číšnice, kterou jsem kdy potkal. to, jak se chovala, jak obsluhovala, jak mluvila se zákazníky, mě nadchlo.
poslední snímek z filmu a z bratislavského výletu zároveň jsem doslova musel věnovat jí.
4_00/23
miluju ty první snímky z analogu. člověk jednoduše nikdy neví, zdali se daná fotka povede, nebo ne. a tahle se podle mě povedla. vyfocená v našem společném s honzou domácím prostředí.
4_03/23
západ slunce.
nejlepší kamarád.
dobře užitý večer.
zima.
nostalgie.
4_08/23
výjimečná situace, kdy jsme se sešli v kavárně, a přesněji ve vnitroblocku.
4_13/23
kluziště na smetanovém nábřeží. sice malé, ale když se jde ve správnou chvíli, tak i útulné.
vyfotil jsem to kvůli páru, který na tom ledě doslova tančil (muž v modročerné bundě a žena v šedé bundě). přidávali tomu velký pocit svobody a toho, že se má užívat veškerá činnost, kterou člověk zrovna dělá.
4_16/23
tvaroh. kavárna, na kterou jsem kdysi přišel čirou náhodou.
nakonec jsem si to místo dost oblíbil. a ještě více jejích paštiku, kterou už bohužel nemají.
4_21/23
sus.
miluji občas vyfotit nějaké malé blbosti, co uvidím na ulici.
4_29/23
barové zátiší.
už ani nevím, co to bylo za bar, ale tehdejší posezení s člověkem naproti bylo po dost dlouhé době. změnil jsem na chvíli styl jak vzhledový, tak i životní. nebylo to ono. ale tehdy člověk naproti chyběl, byť už tomu tak není.
4_31/23
majlontské komín. kolem něj jsem nachodil nesčetně kilometrů. mít poblíž nejvyšší komín ve městě má své kouzlo, obzvlášť za mlhy.
5_07/24
nádherné strahovské komíny.
jen jsme se rozhodli si po silvestrovské noci udělat hezké novoroční venčení foťáků, které dopadlo velmi nádherně – povedené počasí, povedené fotky, povedený den.
5_00/23
nějak jsem nový film začít musel. nejlepší možností bylo ho začít v místě, které tehdy pro mě bylo téměř druhým domovem.
psal se konec roku 2023.
5_03/23
jak je vidno, honzovi se velice zalíbilo, že jsem ho fotil. ale momentky miluji, obzvlášť z domácího prostředí.
5_04/23
nějakou náhodou honza narazil na mapě na tuhle kavárnu. celkem dost nás pobavil její název. riskli jsme to, a stálo to za to! velice originální hrnky, cukříky a obecně všechno.
5_05/23
novoroční posezení. novoroční snaha se nějak zabavit. jelikož to byl poslední den v roce, tak jsem nějakou tu fotku pořídit musel. nakonec se povedla – krásná ukázka o něco skromnějšího kamarádského odpočinku.
5_19/24
nová scéna.
domov.
tuhle budovu jsem už viděl snad ze všech možných úhlů a stále pokaždé mě umí nadchnout. nemohu nezařadit mezi mé nejoblíbenější fotografie.
5_31/24
tereza.
jihomoravští lidé si vždycky k sobě najdou cestu i v cizích městech. spojuje nás nejen to, odkud jsme, ale také to, jací jsme.
další společné posezení po o něco delší pauze.
5_33/24
a další pohled na novou scénu. nemůže nezaujmout to nízké průčelí, skrze které člověk může vidět celé náměstí václava havla.
5_35/24
raději se ani neptejte, co je to za mučírnu s gynekologickým křeslem uvnitř.
5_38/24
není co dodat.
vyfoceno po pěkném představení labutího jezera v kongresovém centru.
6_02/24
další momentka z domácího prostředí velice důležité pro mě osoby.
líbí se mi, jak je zachyceno vše kromě očí dané osoby, jako kdyby to bylo naplánovano (nebylo).
6_05/24
první addict.
upřímně, vůbec jsem nepochopil, proč jsem tam šel. beru to ale pozitivně – zjistil jsem, co to je a jak to funguje.
cílem bylo na dané akci vyfotit něco nebo nejlépe někoho. povedlo se. vyfotil jsem jednoho z mých nejoblíbenějších dj-jů v česku – akiru –, na kterém se mi podařilo ten rok být minimálně pětkrát.
6_06/24
david černý a jeho musoleum. obdivuju jeho díla (ne všechna) a odvahu (občas zbytečnou).
6_09/24
návštěva kláry mě tehdy hrozně moc potěšila. měla za sebou celkem špatnou životní situaci a já zároveň potřeboval být s někým blízkým. neviděli jsme se téměř tři roky, ale i přesto zůstala pro mě osobou, pro kterou dám ruku do ohně.
tahle fotografie se rozhodně povedla.
6_20/24
ještěd.
kvůli téhle nádherné architektonické ukázce jsem byl ochoten šlapat pěšky z centra liberce až na samotný kopec. stálo to za to. větší nadšení jsem nemohl mít.
6_11/24
luft.
den, kdy jsem se ujistil, že osoba, se kterou jsem tam ten večer byl, do mého života nepatří.
6_33/24
ach, nádherná kvetoucí letná. může být snad něco hezčího? přesně takovými maličkostmi umí praha zaujmout a nepustit.
7_02/24
opět s terezou venku. opět letná.
ten den jsme se hezky vyměnili vyfocením jeden druhého na analog, příjemně poseděli na trávníku s vínem a po přečtení nálepky na víně zjistili to, že v angličtině slovo ‚game‘ znamená nejen ‚hra‘.
7_18/24
stalin.
jeden z nejvíc užitých večerů tam. hudba a lidi vytvořili tak dobrou atmosféru, že se odtud ani nechtělo odcházet. škoda, že pak na stalinu začali hrát víc techna a experimentální hudbu. vraťte uk garage zpět do oběhu!
7_20/24
další fotografie ze stalinu ze stejného večera.
noční život mi nechybí, ale takové akce ano.
7_30/24
tuhle fotku jsem musel nejen pořídit, ale také ukázat celému světu všude, kde to jen šlo.
stylové kolo zavěšené na zdi. to se jen tak neuvidí. ale to byste nebyli u peggy doma, kdyby tam neměla něco stylového.
tehdejší návštěva jejího domova bylo jednou ze záchran, kterou jsem potřeboval.
7_34/24
kolikrát jste zkoušeli zachytit na foťák přijíždějící metro? samozřejmě, na digitál/telefon to jde celkem jednoduše. ale na analog? to už je poměrně dost náročné, jelikož se musí vychytat správný moment.
mohu být pyšný, že se mi to povedlo.
7_08/24
kavárna alibi.
krásná ukázka skromnějšího místa v dejvicích, které se mi podařilo obejít téměř celé. tenhle úhel vyjadřuje atmosféru kavárny nejlépe.
7_35/24
mezitím co někteří si užívají různé druhy zábavy venku, jiní sedí v klidu doma a čtou knihy.
holt patřím k oběma druhům lidí.
prozatím poslední fotografie, která byla vyfocena na analog jen tak.
